Jdi na obsah Jdi na menu
 


Co by měli přátelé Izraele odmítnout

19. 4. 2012

Německý spisovatel Günter Grass je nositelem Nobelovy ceny za literaturu (1999). Jestliže mohl dostat tuto cenu za „mír“ také arciterorista také Jásir Arafat, ztratila již na prestiži. Psát knihy jistě pan Grass umí, ale jeho srovnání Izraele s Íránem je pomýlené a scestné. Jen on sám ví, co s tím sledoval. Jeho služba v jednotce SS, kterou dlouho tajil, mnohé napovídá.

Grass odsoudil izraelský jaderný program, německé dodávky ponorek pro Izrael a usoudil, že stát Izrael „ohrožuje už beztak křehký světový mír.“ Taková hloupá věta nemusí, ale může, být nutně výrazem antisemitismu. Možná se chtěl Grass na sklonku života jen zalíbit některým německým skupinám a ukázat jaký je odvážný chlapík.

Ve své „moudrosti“ mohl obvinit z hrozby světovému míru všechny země disponující jadernými zbraněmi. Připustit možnost preventivního úderu nepříteli, veřejně hlásající snahu zničit židovský stát, hrozbou světovému míru není. Izrael zaútočil na podobné cíle už v Iráku a Sýrii, aniž by tím ohrozil světový mír.

Podle izraelského premiéra Izrael nevyhrožuje zničením cizího státu, nepodporuje terorismus, nikomu nedodává rakety, které jsou odpalovány na civilní cíle, nekamenuje ženy, nevěší homosexuály a neutiskuje miliony svých občanů. To všechno se děje v Íránu. Proto podle Netanjahua musí každý slušný člověk Grassovo obvinění jednoznačně odsoudit.

Podobně je nutno odmítnout názory levicového politika Petra Uhla, vyjádřené v Právu 7. Dubna 2012, kde tvrdí, že když má jaderné zbraně Izrael, může je mít i Írán. Uhl se domnívá, že jednostranná podpora Izraele od českých vlád od roku 2006 je „ojedinělá a absurdní.“ Česká republika není ve své podpoře Izraele ojedinělá. Dobré mravy nedovolují vyjadřovat stejnou míru podpory Izraeli a zároveň i jeho nepřátelům.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA